Lukmanier pass | Cesty na motorce

Průsmyk Lukmanierpass (Passo del Lucomagno) v nadmořské výšce 1915 metrů nad mořem vede ze severu k nejslunnějšímu ticinskému údolí, „Valle del Sole“, oficiálně nazvané Blenio Valley. Se svými horskými pastvinami a dech-beroucími panoramaty patří k nejkrásnějším horským cestám.

Průsmyk Lukmanier se používal pro přechod hor po staletí. S oblibou jej využíval například římský král a císař Fridrich I. Barbarossa. Silnice přes průsmyk však byla postavena teprve roku 1977. Je dlouhá 60 km a vede z města Disentis/Mustér ve švýcarském kantonu Graubünden přes údolí Val Medel. K jihu pak pokračuje údolím Valle di Blenio do města Biasca v kantonu Ticino. Nejvyšší bod silnice se nachází ve výšce 1972 m n.m.

Jižní strana průsmyku se vyznačuje mimořádně pestrou krajinou. Uvidíte zde horské borovice a modříny či rozsáhlé louky a rašeliniště, které jsou pro tuto krajinu zvláště charakteristické. Malebný ráz krajiny dotvářejí také četná jezera.

Lukmanierpass se dal překonat bez větších obtíží a byl také o něco nižší než ostatní průsmyky v Alpách. Když byl kolem roku 720 založen klášter Disentis nabyl průsmyk velkého významu. Ve své době platil dokonce za nejdůležitější severojižní spojení do Itálie. Svou roli ztratil ve 13. Století, kdy naopak získaly na významu průsmyky St. Gotthard a Splügenpass. Roku 1374 zde byla založena kaple a hospic s kaplí Panny Marie. Dnešní hospic zde funguje od 1. srpna 1965.

Nadmořská výška: 1 915 m
Otevírací doba: celoročně
Poplatky: 0
Maximální sklon: 9 %
Délka: 60 km
Web: http://www.lukmanierpass.ch, http://www.ticino.ch
Rok vzniku: 1977