Dovolená u jezera Garda je prostě úžasný zážitek. Největší italské jezero (370 km2) se stalo pojmem nejen mezi motorkáři. Najdete ho na severu Itálie mezi alpskými velikány a Pádskou nížinou, a dělí se o něj hned tři provincie: Trentino-Alto Adige, Lombardie a Benátsko.
Z motorkářského hlediska je nejzajímavější částí právě první z regionů – je to k němu z Čech nejblíž, severní část je umístěna v atraktivní hornaté krajině a dají se odtud podnikat výlety po pěkných vyhlídkových silnicích i do sousedních provincií Lombardie a Benátsko. Jižní polovina jezera se nachází více méně v rovinaté krajině.
Na rozdíl od Dolomit, je zde patrný vliv Středozemního moře – hladina jezera leží je 65 m nad jeho hladinou a před chladnými větry ze severu chrání jezero vysoká hradba hor, která dosahuje až 2 000 metrů výšky. Každý den zde v odpoledních hodinách vane od jihu zvláštní vítr Ora, díky němuž se Garda Trentino proslavilo jako jedno z nejlepších míst pro závody plachetnic na světě. Podzim u jezera je příjemnější, než letní měsíce. Teploty se pohybují mezi 20 – 25°C, je tu méně turistů a není problém sehnat ubytování.
Jezero, které vyhloubil v poslední době ledové obrovský Adižský ledovec, je dlouhé 54 km, široké od 3 do 18 km a maximální hloubka dosahuje 372 m. Přes jezero funguje řada přívozů, kterými si můžete zpestřit výlet. Přívozní parníčky jezdí mezi největšími městy, jako je Riva, Gargnano, Desenzano del Garda a Peschiera del Garda.
Okolo jezera se můžete projet po tzv. Gardesaně, vyhlídkové cestě (144 km), která byla postavena roku 1931. Na jižním a západním pobřeží jezera se pěstují citrusové plody, olivy, vinná réva, vavříny, oleandry, cypřiše, palmy a rybáři zde loví úhoře, kapry a pstruhy. V jednom dni tak projedete typickou subtropickou vegetací s palmami a oleandry, přes vinice až po alpskou vegetaci s jedlemi, borovicemi a horskou klečí. Těšit se můžete na překrásné výhledy na Lago di Garda, historické vesničky i blízké Dolomity. Poté si můžete odpočinout příjemným koupáním v jezeře, posadit se v typických italských pizzeriích nebo si dát vyhlášenou italskou zmrzlinu.
Jezero pojmenovala trojice klasických spisovatelů Virgil, Horace a Catullus jako Lacus Benacus; jeho jméno bylo změněno na počátku 9. století císařem Charlemagne, který získal jezero pod svůj vliv a povýšil, tehdejší ves Garda, na město. Severní konec jezera patřil až do roku 1919 Rakouskému císařství.
Upozornění: Tento článek byl publikován před delší dobou. Některé uvedené informace, údaje nebo doporučení proto nemusí být v současnosti plně aktuální. Doporučujeme ověřit si nejnovější informace z aktuálních zdrojů.