Lago di Carezza (Karersee) patří k nejkrásnějším alpským jezerům. Tmavě zelené vody se zde snoubí s fascinujícím výhledem na pohoří Rosengarten a Latemar. Nejkrásnější pohled na jezero, okolní skály a zelené lesy je buď brzy ráno anebo navečer, kdy křišťálově čistá jezerní voda hraje všemi barvami. Při západu slunce se v ní odráží růžové stěny masivu Rosengarten. Tuhle přírodní podívanou byste si rozhodně neměli nechat ujít.
Jezero svou krásou oslovuje již po staletí mnoho básníků a spisovatelů, kteří si jej zasazují do svých příběhů, často bylo i námětem obrazů nejrůznějších malířů. Na túry okolo jezera chodila například Agatha Christie a jedna vycházková trasa se po ní i jmenuje. Slavná spisovatelka do této krajiny, přesněji řečeno do zdejšího skalního labyrintu, zasadila jednu ze svých detektivek, a to román o mezinárodním zločinu Velká čtyřka s Herculem Poirotem v hlavní roli.
Vycházky okolo jezera Carezza si oblíbila také císařovna Sissi (Alžběta Bavorská). Dokonce zde v nedalekém Grand Hotelu Carezza uspořádala roku 1897 i oslavu narozenin jejího manžela, císaře Františka Josefa I.
Lago di Carezza se nachází v nadmořské výšce 1519 metrů. Napájí ho voda z tajícího sněhu, srážky nebo prosakující voda z okolí. Jeho velikost během roku kolísá – nejvíce body má na jaře. Jeho maximální velikost bývá cca 287 metrů s hloubkou až 17 metrů. Naopak nejméně vody v něm bývá během podzimu, kdy hloubka může poklesnout až na 6 metrů.
Pověst o vodní víle a cholerickém čarodějovi
K jezeru se váže řada Jihotyrolských legend. Ta nejznámější z nich vypráví o vodní víle, která zde žila a čas od času si na břehu vázala své zlaté vlasy do copu. Jednoho dne ji uviděl čaroděj z nedalekého města Masaré a vášnivě se do ní zamiloval. Za pomoci své přítelkyně čarodějnice ji chtěl unést – měl v plánu ji vylákat z jezera na drahokamy, šperky a duhu, kterou uměl vyčarovat. Vílu sice zář duhy a lesk drahých kamenů na chvíli zaujal, ale jak spatřila čaroděje, skočila raději do jezera a už ji nikdy nikdo neviděl. Čaroděj se tak rozčílil nad svým nezdarem, že jedním pohybem strhnul duhu z oblohy, roztrhal ji na kousky a i s drahokamy vše naházel do jezera. Od o té doby hraje jezero všemi barvami duhy a ve zdejším starém nářečí se mu říká „Lec de ergobando“ – Duhové jezero.
Upozornění: Tento článek byl publikován před delší dobou. Některé uvedené informace, údaje nebo doporučení proto nemusí být v současnosti plně aktuální. Doporučujeme ověřit si nejnovější informace z aktuálních zdrojů.