Škocjanské jeskyně (Škocjanske jame) – sestupte do hlubin Morie

Škocjanske jame se nachází na jihozápadě Slovinska, nedaleko Terstu a Koperu, cca 5 km od obce Divača. Pro svou podmanivou krásu, jedinečné krasové útvary a rozlehlost se již v roce 1986 ocitly na Seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Na objevení části jeskyň má svůj podíl také český důlní inženýr Anton Thomas Hanke. Po něm je také pojmenována jedna z hlavních částí jeskyně, Hankeho kanál. Pokud se sem vypravíte, budete si připadat doslova jako v Tolkienově Morii – vaši představivost rozjitří nejen nádherné krápníky, ale také řeka šumící kdesi v temnotách, přírodní i uměle vytesané chodníčky a můstky, jimž vévodí Cerkvenik – „Můstek“ přes téměř 50 m hlubokou propast.

Vremski Britof
20°
25°
Sat
26°
Sun
26°
Mon
Weather from OpenWeatherMap

Několikapatrový jeskynní komplex byl vytvořen v mase vápence druhohorního a třetihorního stáří. Jeskynní systém se skládá celkem z 11 velmi rozvětvených jeskyní, které propojují umělé i přírodní mosty a obdivovat tu lze také na 26 jeskynních vodopádů. Chodby, prostupující podzemní prostory měří přes 6 kilometrů. Nejhlubší bod se nachází v hloubce 223 metrů. Teplota jeskyní se pohybuje okolo 12°C, ale v místech, kde teče Reka, může klesnout až k nule.

V jeskynním komplexu se nachází v těsné blízkosti dvě obrovské propasti, Velká a Malá Dolina, které uchvacují nejen svými rozměry. Celkovou scenerii dotváří k dokonalosti řeka Reka, protékající na dně jeskynní soutěskou. Razí si tudy přes 30 km dlouhou cestu podzemím až do rozlehlých vod Jaderského moře. Vodní tok v jeskyních protéká také 3,5 km dlouhou Šumící jeskyni a dále teče kanálem, pojmenovaným podle A. T. Hankeho, do neuvěřitelně impozantní Martelovy dvorany. Jedná se o v průměru 89 m široký, 308 m dlouhý a 106 m vysoký podzemní dóm, který se díky svým kolosálním rozměrům řadí k jedněm z největších svého druhu na světě.

Prohlídka jeskyně:

Prvním místem, které ve Škocjanských jeskyní spatříte je jeskyně Ticha (Tiha jama – „h“ se ve slovinštině čte jako „ch“). Právě tady budete rozřazeni do menších skupin podle jazyka. Pak projdete dómy s krásnou krápníkovou výzdobou nazvané Ráj a Kalvárie, ve Velkém sále, který měří 30 metrů do výšky a 130 do šířky, uvidíte 15 metrů vysoký stalagmit, který zde roste již 250 tisíc let. A pak už uslyšíte temné zurčení řeky. To vás volá obrovská Šumící jeskyně. V oblaku páry prosvitnou někde v dálce uprostřed strmé stěny světla turistického chodníku. Na dně si budete domýšlet řeku, kterou v černých hlubinách pod sebou uvidíte jen matně. Jako byste se najednou ocitli v trpasličí Morii J. R. R. Tolkiena. Na stěnách jeskyně jsou stále ještě patrné dávné chodníčky prvních průzkumníků. Obdiv budí pohled na dřevěnou a vratkou Kočičí lávku těsně pod stropem.

Asi v polovině výpravy podzemní říší budete muset překonat „Můstek“ – totiž most Cerkvenik, který se klene 47 metrů nad podzemní řekou ukrytou dole v temnotách. Zdánlivá nekonečná hloubka je ale dost relativní. Při povodních hladina podzemní řeky rychle stoupá – roku 1965 bylo nad mostem 10 metrů vody. Zvlášť silná povodeň přišla roku 1826, kdy hladina Reky vzrostla o 128 metrů.

Velká Dvorana vás zase ohromí obřími stalagmity, stalaktity i Varhanami, a Dvorana Ponvic nádhernými sintrovými bazénky. Ven z jeskyně vás průvodce vyvede po Nekonečných schodech. Na denním světle poznáte, že jste vlastně na dně propasti, která zde vytváří jeskyně přírodní vchod. Zpět na zemský povrch se můžete nechat svézt lanovkou, anebo vystoupat po úzkých chodníčcích s výhledem na vodopád.

Z historie jeskyní:

Lidé je znali odedávna. Z období 3 000 let př. n. l. tu archeologové našli více než deset koster mladých jedinců, pohřbených dle tehdejšího zvyku s rituálními předměty. Dále se tu nalezly artefakty odkazující k řecké civilizaci doby bronzové. Na přelomu doby bronzové a železné zde byl vybudován jakýsi přírodní posvátný jeskynní chrám. Jednalo se o důležité poutní místo, kam lidé putovali i stovky kilometrů. První písemné zmínky o zdejších jeskyních existují ze 4. století př. n. l., v díle řeckého filosofa a politika Posidoniuse, který se zabýval krom jiného také geografií.

V roce 1890 zmapovala skupina badatelů, mezi kterými byl i český vědec Anton Thomas Hanke, Mrtvé jezero, kde se nachází nejnižší bod jeskyní. Velká senzace následovala o 14 let později po této expedici, v roce 1904, kdy byla při dalším zkoumání objevena bohatě zdobená Tichá jeskyně. Další části Škocjanských jeskyní byly objeveny až v roce 1990.

Výjimečná je i zdejší fauna a flora. V bezprostředním okolí jeskyní roste několik endemických druhů rostlin. Raritou ze světa fauny je výskyt zvláštního druhu mloka, macaráta jeskynního, který má nápadité přízvisko lidská rybička. Dožívá se 70let, vydrží roky bez potravy a má specifickou, růžovou barvu těla.

Otevírací doba: celoročně, červen až září denně 10 – 17 hodin
Poplatky: 21 €
Adresa: Informační centrum Škocjanské jeskyně, Matavun 12, SI-6215 Divaca, Slovinsko
Web: Park Škocjanske jame
GPS: 45.663191, 13.989299