Agrigento – nahlédněte do Údolí chrámů

Agrigento se nachází v nádherné přírodní scenérii nad tzv. Údolím chrámů a jižním pobřežím Sicílie. Ve starověku se rozkládalo na svazích náhorní planiny mezi řekami Hypsas (dnes Sant´Anna) a Akragás (dnes Biagio). Básník Pindaros ho považoval za „nejkrásnější město smrtelníků“.

Město bylo založeno jako řecká kolonie v 6. století př. n. l. a během staletí se stalo jedním z nejvýznamnějších ve Středomoří. Jeho nadřazenost a pýchu dodnes demonstrují pozůstatky nádherných chrámů v dórském stylu, které stojí na zbytcích antického města. Není divu, že se Agrigento dostalo mezi památky UNESCO.

Řecká kolonie zde byla založena v roce 582 př. n. l. osadníky z nedalekého města Gela, které vybudovali přistěhovalci z řeckého ostrova Rhodos. Největším rivalem Agrigenta byly Syrakúsy. Vleklé půtky vyústily roku 406 př. n. l. k finální bitvě. Hannibal s Kartaginci se spojili se syrakuským králem Dionysiem a oblehli město. Po osmi měsících strádání se jeho zbídačení obyvatelé vzdali a byli vyhnáni do nedalekého Gela. Později se směli vrátit, ale s podmínkou, že nesmějí stavět hradby a musí platit Kartágu daně. Pod vlajkou Kartága vstoupilo později Agrigrnto (tehdy Akagras) do Punských válek (264 př. n. l.) a bylo poraženo Římany roku 210 př. n. l.

Agrigento
18°
33°
Thu
34°
Fri
36°
Sat
Weather from OpenWeatherMap

Helénsko-římská čtvrť

Rozsáhlý archeologický park se skládá z osmi chrámů (a různých jiných vykopávek), které tu byly postaveny mezi lety 510 až 430 př. n. l. Tak například tu najdete pozůstatky helénsko-římské čtvrti, v jejichž budovách se podařilo dochovat ozdobné mozaikové podlahy a omítnuté zdi s malbami. Rozpoznat se dají i zbytky kanalizace a vodovodního potrubí. Za nejzajímavější světskou stavbu antického města je považován dům Afrodité, dům diamantové mozaiky, dům se sloupovým ochozem (typický příklad přepychového domu s přilehlými lázněmi), dům gazely nazvaný podle gazely na podlahové mozaice) a dům abstraktního mistra s bohatou mozaikovou výzdobou. Podzemní objekt známý jako Hypogeum Giacatello sloužil v 5. stol. př. n. l. jako vodní nádrž.

Údolí chrámů

Archeologická oblast u Agrigenta je unikátní nejbohatším seskupením zachovalých řeckých chrámů na světě. Řekové si tu na svahu skalnatého hřbetu o délce 13 km stavěli své chrámy tak, aby už z dálky při pohledu od moře vytvářely ve zdejší krajině majestátní siluety. Údolí vytváří typickou, středomořskou scenérii pestrých barev, pronikavé vůně květin a země, a všudypřítomného třpytivého moře. Kromě chrámu Concordia, který se nachází na břehu řeky Akragas, jsou všechny ostatní rozmístěné na skalnatém hřebenu na jih od moderního města v blízkosti olivových a mandlových hájů. Dá se do něj dostat pěšky z náměstí Piazza Marconi, které tvoří jeho střed.

Herkulův chrám (Tempio di Ercole)

je nejstarším chrámem v Agrigentu. Byl postaven kolem roku 500 př. n. l. Do dnešních dnů se z děj dochovalo už jen osm majestátných sloupů. Přesto jsou zbytky kdysi honosné stavby vidět z daleka, jak se vypínají nad údolím, jakoby chtěly vyjádřit legendární Herkulovu sílu. Slavný antický silák je sicilským národním hrdinou, zejména pak v Agrigentu.
 
 
 
 

Asklépiův chrám (Aesculapium)

pochází z 5. století př. n. l. Právě do chrámu boha lékařství přicházeli nemocní, kterým se zde dostalo ošetření, léků nebo rad, jak svou nemoc vyléčit. Podle pověsti byl Asklépius synem boha Apollóna, který jej dal na výchovu ke kentaurovi Cheirónovi, u něhož se Asklépios naučil lékařskému umění. Podle Cicera byl chrám (nebo vlastně nemocnice) vzdálen osm a půl stadií, což je cca 1 480 metrů. Dále Cicero uvádí, že uvnitř chrámu stála také socha Apollóna od sochaře Miróna, jenž své jméno vytesal stříbrnými písmeny do Apollónova stehna.

Chrám Svornosti (Tempio di Concordia)

chrám concordiase považuje za nejpůsobivější památku celého areálu a patří k nejlépe dochovaným antickým svatyním na světě. Byl postaven kolem roku 430 př. n. l. a do dnešních dní se dochoval díky tomu, že byl v 6. století přeměněn na křesťanský kostel. Proto se bohužel nezachovalo nic z původní antické výzdoby interiéru. Poslední dvě antické sochy zničil roku 597 biskup Jiří.
 
 
 
 

Chrám bohyně Héry (Tempio di Giunone)

Chrám bohyně Hérystojí na vrcholu kopce a je zasvěcen tradiční ochránkyni mateřství a porodu. Z chrámu se do dnešních dnů zachovala sloupová kolonáda, 25 sloupů (z původních 50) a devět jich bylo alespoň z části obnoveno. Chrám byl postaven kolem pol. 5. stol. př. n. l., ale roku 406 př. n. l. byl zničen požárem, který založili Kartáginci. Později jej obnovili Římané. Před západním průčelím chrámu byl objeven monumentální obětní oltář o rozměrech 29,8 x 5,25 metru. Mohlo zde být obětováno najednou až 100 volů.
 
 
 

Chrám Dia Olympského (Tempio di Zeus Olimpico)

dominuje západní části areálu. S jeho stavbou se začalo v roce 480 př. n. l. na počest vítězství Agrigenta nad Kartáginci v bitvě u Himery, avšak nikdy nebyl zcela dokončen. Kromě sloupů navíc střechu nesly i obrovské kamenné postavy, tzv. telamóni. Kopii jedné z nich s názvem il Gigante, uvidíte uvnitř chrámu. Další fragmenty obrů, kteří kdysi stáli kdysi vysoko pod násloupím s vlysem leží na zemi nedaleko chrámu (měří 7,75 m). Obři nebyli z jednoho kusu, ale skládali se z kamenných bloků a potom je sochaři omítli a nabarvili. Svými rozměry (113 metrů na délku a 36 metrů na šířku) patří tento chrám k největším antickým starověkým stavbám, přestože nebyl nikdy dokončen. Budovu chrámu těžce poškodila častá zemětřesení a zkázu dokonali koncem 5. století př. n. l. Kartaginci. Ve starověku byl tento chrám pokládán za druhý největší (hned po Artemidině v Efezu).

Svatyně podzemního božstva, Santuario delle Divinità Ctonie

stojí nedaleko Diova chrámu, k němuž náleží Chrám Dioskúrů Kastora a Poluxe (Tempio di Castore e Polluce). Z chrámu Kastora a Polydeuka, který byl postaven v 5. století př. n. l., se do současnosti zachovaly pouze čtyři sloupy. Ty byly po dlouhou dobu emblémem Agrigenta. Restaurátorské práce na nich byly provedeny v 19. století sochaři V. Villarealem a architektem S. Cavalarim. V této oblasti byly také nalezeny zbytky budov sloužící k náboženským účelům a velmi starých svatyní (až z 6. století př. n. l.), zasvěcených bohyním Démétér a Persefoné. Jsou známé jako „svatyně božstev země“. V západní části Údolí chrámů jsou trosky Vulkánova chrámu – dórské stavby, vznik se datuje do 5. století př. n. l.

Zahrada Kolymberta

KolymbertaV nejzápadnější části údolí se nachází ruiny chrámu Tempio di Efesto, známého také jako Tempio di Vulcano. Mezi ním a Chrámem Dioskúrů se rozkládá takřka přírodní ráj na zemi. Zdejší zahrada Kolymbetra (Giardino della Kolymbetra) je oázou klidu a vůně s pomerančovníky, mandlovníky a olivovníky. Pro relaxaci a načerpání nových sil je tato zahrada jako stvořená.

Agrigento však nejsou jen památky, na své si zde přijdou také milovníci přírody, koupání a vodních sportů. Najdete zde krásné pláže, z nichž nejznámější jsou Spiaggia Punta Bianca a Baia Capo Rossello.
 
 

Otevírací doba: denně 9:00-19:00 hodin
Poplatky: 10 €
Adresa: Parco Archeologico Valle dei Templi, Strada Panoramica dei Templi, 92100 Agrigento, Itálie
Web: La valle dei templi, Parco valle dei templi
GPS: 37.290511, 13.585206